Jsou všechny vaše smlouvy nahrané v registru smluv opravdu uveřejněné?

Co je registr smluv?

Registr smluv je informační systém veřejné správy, který slouží k uveřejňování smluv, u kterých je minimálně jedna smluvní strana povinným subjektem podle zákona o registru smluv.

Zákonodárce v souvislosti s povinností zveřejňovat uzavřené smlouvy přistoupil k nastavení přísné sankce, která spočívá v neúčinnosti příslušné smlouvy. V případě, že taková smlouva nebude do 3 měsíců od uzavření smlouvy zveřejněna, tak bude smlouva považována za zrušenou od počátku.

Co je to „uveřejnění“ podle zákona o registru smluv?

Aby bylo možné smlouvu považovat za uveřejněnou v registru smluv, musí příslušná smlouva, resp. záznam splňovat kumulativně všechny podmínky stanovené zákonem. Nesplňuje-li takový záznam byť jen některou z podmínek, nepovažuje se taková smlouva za uveřejněnou.

Z časového hlediska vstupuje do hry ještě požadavek, aby smlouva byla řádně uveřejněna v registru nejpozději do 30 dnů od uzavření. S nedodržením 30-ti denní lhůty zákon nespojuje žádnou samostatnou sankci, je však potřeba počítat s tím, že neuveřejněná smlouva je neúčinná.

Nebyla-li smlouva do 3 měsíců od uzavření uveřejněna v souladu se zákonem o registru smluv, zaniká smlouva od počátku. To znamená, že taková smlouva nebyla nikdy uzavřena, neexistuje. Nelze ji již dodatečně uveřejnit a zajistit tak její účinnost.

Důsledky neuveřejnění

„Občanské právo rozlišuje okamžik platnosti a okamžik účinnosti smlouvy. Dnem uzavření smlouvy začíná platnost smlouvy, ale teprve dnem účinnosti smlouvy vzniká ve smlouvě smluvený závazek. Až od data účinnosti smlouvy proto může oprávněná osoba vyžadovat plnění smlouvy a povinná strana je zároveň povinná smluvené plnění poskytnout.“[1]

Pokud smlouva není zveřejněna, a přesto na jejím základě probíhá plnění, může vzniknout některé nebo oběma stranám bezdůvodné obohacení. Pozdější uveřejnění smlouvy nemá vliv na předchozí plnění, účinnost smlouvy nastává teprve od okamžiku zveřejnění, nikoliv zpětně.

Jak může dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení?

• Probíhá plnění z neúčinné smlouvy, která nesplňuje výše popsané podmínky stanovené zákonem a smlouva je tak považována za neuveřejněnou,
• Probíhá plnění ze smlouvy, která byla zrušena od počátku (v důsledku neuveřejnění ani ve lhůtě 3 měsíců od uzavření),

Pokud dojde k úhradě ceny za plnění ze smlouvy, která je považována za neuveřejněnou nebo zrušenou od počátku, znamená to, že došlo k vynaložení veřejných prostředků bez právního důvodu.

Bezdůvodné obohacení je potřeba vypořádat. S řešením situace související s nápravou souvisí zpravidla další (zbytečné) náklady – náklady na vypořádání bezdůvodného obohacení, náhrada škody, vrácení případně uhrazených smluvních pokut, úroky, pokuty (např. za nezveřejnění smlouvy podle zákona o zadávání veřejných zakázek), navrácení do původního stavu, právní zastoupení atd. Skutečná výše nákladů záleží na okolnostech případu, ochotě smluvních stran řešit/neřešit vzniklý stav, případných sporech vzniklých v souvislosti s plněním atd.

Lze pochybení napravit? Kdy a jak?

Obecně lze říct, že bezdůvodné obohacení je možné vypořádat. Předpokladem hladkého vyřešení je však součinnost smluvních stran.

Nezveřejnění smlouvy ve lhůtě do 3 měsíců lze napravit řádným uveřejněním. Náprava však nepůsobí zpětně, pouze od okamžiku řádného uveřejnění do budoucnosti. Plnění poskytnuté stranami před uveřejněním bylo bezdůvodným obohacením, které je potřeba vypořádat.

Smlouvu, která byla zrušena od počátku (v důsledku neuveřejnění do 3 měsíců), nelze uveřejnit. Pokud se v dané situaci postup jeví jako efektivní, lze uzavřít novou smlouvu a tuto řádně uveřejnit. Znova je nutné upozornit, že tato „nová“ smlouva nepůsobí zpětně. Opět – bezdůvodné obohacení vzniklé z plnění zrušené smlouvy je samozřejmě potřeba vypořádat.